ColdPlay

Britská čtveřice Coldplay se dala dohromady na podzim roku 1996 během počátků studií na londýnské univerzitě. Chris Martin začal okamžitě s Jonnym Bucklandem skládat písně a ty se Guyovi Berrymanovi zalíbily natolik, že se přidal na basu. Posledním článkem této party se stal Will Champion, který se toho všeho chtěl natolik účastnit, že se nerozpakoval odložit svoji kytaru a chopit se bubenických paliček. Po natočení zkušebního pětipísničkového EP The Blue Room a prvním větším vystoupení v Manchesteru na festivalu In the City, uspořádaném v roce 1998, Coldplay vydali u jedné malinkaté společnosti singl Brothers and Sisters. Vzápětí čtveřice kamarádů podepsala smlouvu s gramofonovou firmou Parlophone. Na rozdíl od naprosté většiny ostatních interpretů se Coldplay nenechali podepsáním kontraktu připravit o svoji uměleckou nezávislost a nadále si ponechali stoprocentní kontrolu nad vlastní tvorbou.

Zpěvák, hráč na klavír a kytarista Chris Martin, kytarista Jon Bukland, baskytarista Guy Berryman a bubeník Will Champion v červnu 2000 debutovali s výborným albem Parachutes, jehož se překvapivě prodalo pět milionů výlisků. Celou desku natočili podle svých představ, dokonce vybrali i fotografii pro její obal. Náplň debutu tvořily akusticky laděné písničky přinášející podmanivou plačtivost, dojemnost, melancholii ale zároveň i úžasnou harmonii a nezměrnou naději. Jednoduché skladby měly silnou melodii postavenou na jednoduchém souznění akustických i elektrických kytar, nevýrazné basové lince, decentních bicích a občasném zvuku klavíru. Punc zvláštnosti nechyběl ani křehkému, jakoby stydlivému zpěvu Chrise Martina.
Coldplay svým tichým, něžným projevem zaujali posluchače i odbornou kritiku a za své první komorní album získali v únoru 2001 cenu Brit Award i Grammy. Na rodných ostrovech byli navíc oceněni i jako nejlepší britská skupina za rok 2000. Toto zviditelnění pomohlo kvartetu vyprodávat větší haly a předvést se například na koncertu v Austrálii či během šestitýdenní šňůry po Spojených státech.

Druhé album vznikalo se stejnými lidmi, kteří se osvědčili při natáčení debutu. Coldplay na nahrávce dvojky pracovali po dobu tří měsíců, tak aby byla hotova do Vánoc minulého tisíciletí. Nakonec však s dokončenou prací nebyli spokojeni a tak se vrátili do liverpoolského studia přetočit některé skladby tak aby zněly více energičtěji než předtím. Některé pasáže byly navíc opatřeny smyčcovým doprovodem. I na tomto opusu čtveřice citlivě propletla smutek se štěstím a euforii s depresí. Coldplay dokázali do své tvorby transformovat to, co už se z rockové hudby začalo vytrácet, od geniální jednoduchosti osamělého klavíru Johna Lennona až po silně melancholický stesk po něčem, co už se nikdy nevrátí, po něčem, co už je navždy pryč. Když však už propadáte naprosté beznaději, Coldplay vám ukáži svoji laskavou, neodvrácenou tvář, jež je plna naděje, víry a nesmírné krásy.

Deska dostala název A Rush of Blood to the Head, což lze přeložit jako nával krve do hlavy či růměnec a předčila veškerá očekávání. Posledně jmenovaná skladba byla při udílení cen Grammy v únoru 2003 oceněna jako Best Rock Performance by a Duo or Group with Vocal. Coldplay v Americe kromě toho díky albu A Rush of Blood to the Head po roce opět získali ocenění za Nejlepší nezávislé hudební album. Kapela byla přítomná slavnostnímu ceremoniálu na němž v newyorské Madison Square Garden zahrála společně se členy New York Philharmonic Orchestra skladbu Politik. Celosvětový úspěch jen potvrdil to co bylo zřejmé již při vyhlašování britských Brit Awards, kde byla Chrisovi Martinovi & spol. udělena cena za Nejlepší britskou skupinu a Nejlepší britské album.

24. března 2003 byl ve Velké Británii z alba A Rush of Blood to the Head vydán třetí singl Clocks. Téhož dne Chris Martin vyzval přítomné publikum koncertu Coldplay, pořádaném v proslulé Royal Albert Hall, aby společně s ním zazpívalo proti válce. K tomuto účelu také částečně pozměnil text písničky A Rush of Blood to the Head a zapěl: Běž si koupit pušku a začni nesmyslnou válku.

Chris Martin si 5. prosince 2003 vzal potají za manželku herečku Gwyneth Paltrow. 14. května 2004 se jim v Londýně narodila holčička Apple Blythe Alison Martin.

Třetí studiové album kapely Coldplay začalo nejprve vznikat na podzim 2003 v Chicagu, kde se svým dosavadním producentem Kenem Nelsonem nahrál zpěvák Chris Martin a kytarista Johnny Buckland první demosnímky. Koncem ledna 2004 Coldplay pokračovali v práci v londýnském studiu. Deska, která se natáčela celkem v osmi studiích, se dodělávala koncem zimy 2005 ve Spojených státech s novým producentem Dantonem Supplem. Album bylo pojmenováno X&Y a vyšlo 6. června 2005. Studiovka X&Y se v prvním týdnu po svém vydání prodávala ve Velké Británii tak výborně, že se stala druhým nejprodávanějším albem v prvním týdnu všech dob. Jen titul Be Here Now od Oasis dokázal uspokojit ještě větší počet koupěchtivých zákazníku. Týden po vydání X&Y se toto album dostalo ve dvaadvaceti zemích na první příčku albového žebříčku. Jen na ostrovech se za toto období prodalo téměř půl milionů nosičů. Stejný úspěch kapela Coldplay zaznamenala i ve Spojených státech, kde prodala 730 tisíc kopií své nové studiovky. Coldplay se s X&Y stali vedle kultovního alba Kid A od Radiohead druhou britskou skupinou, jež zvítězila na obou stranách Atlantického oceánu zároveň!

V newyorském Jacob Javits Centre vystoupil v květnu 2005 Chris Martin jako nečekaný host Stevieho Wondera na charitativním koncertu pro nadaci Robin Hood. Oba společně zazpívali skladbu Superstition. Chris Martin a spol. zvažují natočení filmu o vzniku třetího alba X&Y. Měl by být pojat ve stejném stylu jako beatlesácký snímek Let It Be.

25. června 2005 Coldplay vyjeli na britské turné, které odstartovali svým vystoupením na festivalu v Glastonbury. Zaoceánská část turné má šestatřicet zastávek. Šňůra začala 2. srpna koncertem v kanadském Torontu; americká štace skončí 30. září 2005 v Bristow.

Kapela Coldplay prodala 20 milionu nosičů.